Úřad pro zahraniční styky a informace

Instituce nemá základ v ústavním pořádku České republiky, je zřízena pouze na zákonné úrovni zákonem č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách.

Evropskou legislativou není nezávislost instituce vyžadována.

Dle § 4 odst. 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, odpovídá ředitel instituce ministru vnitra. Ředitel je přitom nejvyšším orgánem instituce, a ministr vnitra je členem vlády. Instituce se tak nachází v přímé hierarchii vlády.

Pravomoci instituce mají svůj základ v § 5 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, který upravuje postavení instituce jako rozvědky. Některé dílčí pravomoci instituce se necházejí v dalších ustanoveních téhož zákona, například ve vztahu k získávání informací od dalších subjektů.

Dle § 8 odst. 4 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ukládá instituci úkoly v mezích její působnosti vláda prostřednictvím příslušného ministra. Tomu se zároveň zodpovídá ředitel instituce, a nelze tak konstatovat, že by ta byla ve svém rozhodování nezávislá.

Dle § 6 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, schvaluje statuty zpravodajských služeb vymezující jejich činnost vláda. S ohledem na externí schvalování těchto důležitých vnitřních předpisů nelze konstatovat, že by se tak dělo v mezích instituce.

Zákon pravomoci a úkoly místopředsedů instituce neupravuje.

Dle § 4 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, stojí v čele instituce ředitel, tedy monokratický orgán..

Nejvyšší orgán instituce je monokratický ředitel, a postupná obměna je tak vyloučena.

Způsob obsazování funkce ředitele je upravenm pouze na zákonné úrovni, zákonem č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách.

K takové výměně nedošlo.

Dle § 1 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, je délka mandátu ředitele instituce omezena na 5 let s jednou možností opakování.

Dle § 13 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezopečnostních sborů, nesmí ředitel instituce t s ohledem na svůj služební poměr vykonávat jinou výdělečnou činnost, až na povolené činnosti vzdělávacího a kulturního typu.

Dle § 13 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, nesmí být ředitel instituce členem politické strany či hnutí.

Dle veřejně dostupných informací ředitel ÚZSI Vladimír Posolda není členem žádné politické strany a v minulosti nezastával žádnou politickou funkci.

Jakkoliv velmi stručný, na webu instituce se nachází medailonek se vzděláním a relevantním půsoibením ředitele instituce.

Dle § 4 odst. 2 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, odvolává ředitele instituce vláda, které je z výkonu své funkce odpovědný, a to bez bližšího stanovení důvodů.

Dle § 4 odst. 2 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, odvolává ředitele instituce ministr vnitra se souhlasem vlády, a odvolávací proces je tak veden v rámci jedné instituce, vlády.

Zákon postavení a odvolávání předsedů instituce specificky neupravuje, jejich postavení se tak řídí bez dalšího zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Dle § 13 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, je pro vznik služebního poměru u instituce vyžadována bezpečnostní prověrka, kterou uděluje Národní bezpečnostní úřad. Bez spolupráce této instituce tak není možné služební místa obsazovat, jakkoliv se jedná o objektivní a nikoliv diskreční proces.

Způsob obsazování zástupců ředitele instituce není na zákonné úrovni upraven.

Instituce nemá kolektivní řídící orgán, řízena je monokraticky, ředitelem, v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách.

Dle § 4 odst. 2 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, jmenuje ředitele instituce ministr vnitra se souhlasem vlády. Jedná se tak o návrh jednoho ministra, a podmínka návrhu kolektivním orgánem není splněna.

Samotnou volbu ředitele instituce má dle § 4 odst. 2 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, v rukou vláda a ministr vnitra, tedy z politického hlediska fakticky jeden orgán.

S ohledem na absenci úpravy jmenování zástupců ředitele instituce vnějšími aktéry je tato pravomoc svěřena instituci samotné.

Právní předpis konání výběrového řízení na pozici ředitele instituce nevyžaduje.

Výběrové řízení se nekonalo.

Výběrové řízení se nekonalo.

Výběrové řízení se nekonalo.

Výběrové řízení se nekonalo.

Výběrové řízení se nekonalo.

Výběrové řízení se nekonalo.

Zákon konání výběrového řízení nevyžaduje.

Zákon nestanoví konkrétní požadavky na relevantní praxi uchazeče o funkci ředitele instituce.

Zákon podmínku veřejného slyšení uchazeče o funkci nestanovuje.

Dle § 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, je rozpočet instituce součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra, a způsob jeho tvroby je tak na zákonné úrovni zakotven.

Dle § 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, je rozpočet součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra, a není tak samostatný.

Instituce je financována ze státního rozpočtu, případné další zdroje financování nejsou veřejné.

Plat ředitele instituce se řídí § 113 a násl. Zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poěmru příslušníků bezpečnostních sborů, spolu s nařízením vlády č. 442/2024 Sb., a je tak upraven právním předpisem.,

Plat příslušníků instituce se řídí § 113 a násl. Zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poěmru příslušníků bezpečnostních sborů, spolu s nařízením vlády č. 442/2024 Sb., a je tak upravemn právním předpisem.