ÚSTR nemá právní základ v ústavním pořádku a je zakotven pouze na zákonné úrovni.
Evropský předpis nepožaduje nezávislost ÚSTR.
V souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, do činnosti ÚSTR lze zasahovat pouze na základě zákona a ÚSTR se tak nachází mimo přímou hierarchii vlády.
Pravomoci ÚSTR mají svůj základ v zákoně č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, a to zejména v § 4 a následující tohoto zákona.
Nadřízený orgán nemůže zasahovat do rozhodování ÚSTR.
V souladu s § 9 odst. 1 písm. c) zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, do působnosti rady ÚSTR náleží schvalovat organizační řád ÚSTR a další vnitřní předpisy ÚSTR. Tyto vnitřní předpisy jsou tak schvalovány v rámci instituce
V souladu s § 11 odst. 1 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, je v čele Ústavu ředitel. Jeho pravomoci jsou dále vymezeny ve stejném ustanovení. Pravomoci ředitele ÚSTR, jehož funkce odpovídá zástupci nejvyššího orgánu, jsou stanoveny zákonem.
V souladu § 7 odst. 1 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, je nejvyšším orgánem rada ÚSTR, která se skládá ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem Parlamentu České republiky. Nejvyšší orgán instituce je tak orgánem kolektivním.
V souladu s § 7 odst. 4 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, jsou členové rady ÚSTR voleni na funkční období 5 let. K obměně členů nejvyššího orgánu tak nedochází postupně.
V souladu § 7 odst. 1 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, je nejvyšším orgánem rada ÚSTR, která se skládá ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem Parlamentu České republiky. Způsob obsazování členů nejvyššího orgánu tak nemá právní základ v Ústavě ČR nebo v ústavním zákoně.
K výměně došlo u Eduarda Stehlíka v roce 2017
V souladu s § 7 odst. 4 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, jsou členové rady ÚSTR voleni na funkční období 5 let. Délka mandátu je tak delší než funkční období vlády a stejná jako funkční období prezidenta republiky.
V souladu s § 7 odst. 6 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, je s funkcí člena rady ÚSTR neslučitelná funkce prezidenta republiky, poslance, senátora, člena vlády, státního zástupce, člena NKÚ, člena bankovní rady ČNB.
V souladu s § 7 odst. 6 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, je s funkcí člena rady ÚSTR neslučitelné členství v politické straně nebo v politickém hnutí.
Dle veřejně dostupných informací současný ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna není členem politické strany, ani v minulosti nezastával žádnou politickou funkci.
Na webových stránkách ÚSTR jsou dostupné životopisy všech nejvyšších představitelů instituce.
V souladu s § 7 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, Senát odvolá člena Rady, pokud přestal splňovat podmínku neslučitelnosti funkce nebo pokud vyšlo najevo, že čestné prohlášení jím učiněné bylo nepravdivé. Odvolání člena nejvyššího orgánu je tak možné pouze na základě taxativních důvodů.
V souladu s § 7 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, Senát odvolá člena Rady, pokud přestal splňovat podmínku neslučitelnosti funkce nebo pokud vyšlo najevo, že čestné prohlášení jím učiněné bylo nepravdivé. K odvolání člena nejvyššího orgánu tak není nutná interakce více aktérů.
V souladu s § 11 odst. 1 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, je v čele Ústavu ředitel, kterého do funkce dle § 9 odst. 1 písm. b) téhož zákona odvolává rada ÚSTR. Bližší specifikaci pravidel pro odvolvávání ředitele ÚSTR, jehož pravomoci odpovídají pozici zástupce nejvyššího orgánu, zákonná úprava neobsahuje.
Jiní aktéři se nepodílejí na obsazování nižších vedoucích funkcionářů a zaměstnanců.
V souladu s § 11 odst. 1 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, je v čele Ústavu ředitel, kterého do funkce dle § 9 odst. 1 písm. b) téhož zákona jmenuje rada ÚSTR. Obsazování funkce ředitele ÚSTR, jehož pravomoci odpovídají zástupci nejvyššího orgánu, mají tak svůj právní základ v zákoně. I přesto, že si rada ÚSTR v souladu s § 8 téhož zákona volí ze svých členů předsedu a místopředsedu, pro účely toho hodnocení byl jako zástupce nejvyššího orgánu posuzován, s ohledem na obsah jeho pravomocí, ředitel ÚSTR.
V souladu § 7 odst. 1 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, je nejvyšším orgánem rada ÚSTR, která se skládá ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem Parlamentu České republiky. Návrhy kandidátů na členy rady ÚSTR předkládají Senátu Poslanecká sněmovna, prezident republiky a občanský sdružení nebo jiné právnické osoby, jejichž předmětem činnosti je zkoumání historie, archivnictví, výchova, vzdělávání nebo ochrana lidských práv, anebo občanská sdružení sdružující účastníky odboje proti nacismu nebo odboje nebo odporu proti komunismu nebo bývalé politické vězně. Z takto navržených kandidátů zvolí Senát dva členy rady ÚSTR z kandidátů navržených Poslaneckou sněmovnou, jednoho člena z kandidátů navržených prezidentem a čtyři členy z kandidátů navržených výše popsanými sdruženími. Členové kolektivního orgánu tak jsou sice navrhováni různými institucemi, avšak k volbě dochází v rámci jednoho orgánu, Senátu.
V souladu § 7 odst. 1 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, je nejvyšším orgánem rada ÚSTR, která se skládá ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem Parlamentu České republiky. Návrhy kandidátů na členy rady ÚSTR předkládají Senátu Poslanecká sněmovna, prezident republiky a občanský sdružení nebo jiné právnické osoby, jejichž předmětem činnosti je zkoumání historie, archivnictví, výchova, vzdělávání nebo ochrana lidských práv, anebo občanská sdružení sdružující účastníky odboje proti nacismu nebo odboje nebo odporu proti komunismu nebo bývalé politické vězně. Z takto navržených kandidátů zvolí Senát dva členy rady ÚSTR z kandidátů navržených Poslaneckou sněmovnou, jednoho člena z kandidátů navržených prezidentem a čtyři členy z kandidátů navržených výše popsanými sdruženími. Členové nejvyššího orgánu jsou tak navrhováni kolektivními orgány.
V souladu § 7 odst. 1 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, je nejvyšším orgánem rada ÚSTR, která se skládá ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem Parlamentu České republiky. Návrhy kandidátů na členy rady ÚSTR předkládají Senátu Poslanecká sněmovna, prezident republiky a občanský sdružení nebo jiné právnické osoby, jejichž předmětem činnosti je zkoumání historie, archivnictví, výchova, vzdělávání nebo ochrana lidských práv, anebo občanská sdružení sdružující účastníky odboje proti nacismu nebo odboje nebo odporu proti komunismu nebo bývalé politické vězně. Z takto navržených kandidátů zvolí Senát dva členy rady ÚSTR z kandidátů navržených Poslaneckou sněmovnou, jednoho člena z kandidátů navržených prezidentem a čtyři členy z kandidátů navržených výše popsanými sdruženími. Na volbě nejvyššího orgánu se tak podílí více aktérů.
V souladu s § 11 odst. 1 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, je v čele Ústavu ředitel, kterého do funkce dle § 9 odst. 1 písm. b) téhož zákona jmenuje rada ÚSTR. Obsazování funkce ředitele ÚSTR, jehož pravomoci odpovídají zástupci nejvyššího orgánu, jsou tak ve výhradní kompetenci instituce.
V souladu § 7 odst. 1 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, je nejvyšším orgánem rada ÚSTR, která se skládá ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem Parlamentu České republiky. Výběrové řízení tak není vyžadováno.
Výběrové řízení se nekonalo
Výběrové řízení se nekonalo
Výběrové řízení se nekonalo
Výběrové řízení se nekonalo
Výběrové řízení se nekonalo
Výběrové řízení se nekonalo
V souladu § 7 odst. 1 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, je nejvyšším orgánem rada ÚSTR, která se skládá ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem Parlamentu České republiky. Výběrové řízení se tak nekoná.
Zákonná úprava nestanoví podmínku relevantní praxe v daném odvětví.
Zákonná úprava nestanoví podmínku veřejného slyšení uchazečů o funkci.
V souladu s § 3 odst. 3 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, je činnost ÚSTR hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu. Způsob tvorby rozpočtu je tak stanoven v zákoně
V souladu s § 3 odst. 3 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, je činnost ÚSTR hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu.
V souladu s § 3 odst. 3 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, je činnost ÚSTR hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu. Instituce tak není financována z více zdrojů.
Výše platu nejvyššího orgánu je stanovena zákonem č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.
Výše platu zaměstnanců je stanovena nařízením vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
Děláme svou práci, protože nám není jedno, jak česká společnost vypadá a funguje. Pokud vám to také není jedno, přispějte nám. Budeme bojovat i za vás.
