Dle čl. 80 Ústavy státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení, spolu s dalšími úkoly zákonem mu svěřenými. S ohledem na to, že je instituce stanoveným čelem této soustavy, lze konstatovat, že je její existence co do smyslu a působnosti předpokládána Ústavou, nikoliv však co již do vnitřní hierarchie a fungování. Meze ústavních předpokladů jsou tak limitovány.
Nezávislost instituce nevyžaduje evropský předpis, v jiných členských státech v jejím čele nezřídka stojí politik, typicky ministr spravedlnosti
Instituce se nachází mimo přímou hierarchii vlády v tom smyslu, že ta nemůže rozhodovat o jednotlivostech běžného fungování instituce. Z hlediska technické správy je však instituce spravována Ministerstvem spravedlnosti. S ohledem na historickou zkušenost ohledně až příliš nezávislé prokuratury minulého režimu je částečně navázána odpovědnost nejvyššího představitele instituce směrem k vládě, jakkoliv pouze z přesně vymezených důvodů. To se projevuje zejména možností jej z funkce odvolat, jakkoliv pouze z taxativně stanovených, zákonných důvodů a s možností přezkoumání.
Pravomoci instituce jsou stanoveny zejména zákonem č. 238/1993 Sb., o státním zastupitelství, který upravuje jak pravomoci a působnost, tak vnitřní strukturu, fungování a hierarchii v rámci instituce. Některé dílčí pravomoci jsou upraveny i procesními předpisy, zejména trestním řádem a zákonem o zvláštních řízeních soudních. Některé pravomoci jsou svěřeny výslovně Nejvyššímu státnímu zástupci osobně.
Ano, do pravomoci instituce nemůže zasahovat nadřízený orgán mimo soustavu státního zastupitelství jako celek. Z hlediska jejích pravomocí se tak jedná o instituci nezávislou, specifická je pak dynamika právě mezi ní samotnou a osobou Nejvyššího státního zástupce. Z funkčního hlediska tak lze shrnout, že do rozhodování instituce ani Nejvyššího státního zástupce jako osoby nemůže zasahovat nadřízený orgán.
S ohledem na funkční nezávislost jsou organizační řády a opatření schvalován v rámci instituce, a ta je tak v tomto ohledu nezávislá. To však platí pouze co do směrnic a řádů týkajících se působnosti instituce a její činnosti. Naopak do způsobu její správy a dalších záležitostí nespojených s veřejnou žalobou, spojených zejména s chodem soustavy státního zastupitelství jako celku, může zasahovat ministerstvo spravedlnosti. Z hlediska svých pravomocí se však v hodnoceném aspektu jedná o instituci nezávislou.
Dle § 8 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, zastupuje náměstek nejvyššího státního zástupce v tom rozsahu, v jakém nejvyšší státní zástupce určí. S ohledem na to, že nejsou stanoveny žádné mantinely ani minimální obsah této diskrece, nelze konstatovat, že by pravomoci zákonem upraveny byly.
Dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, stojí v čele instituce nejvyšší státní zástupce, který je tak jejím nejvyšším orgánem. Instituce tedy není řízena kolektivním orgánem.
Instituce je řízena monokraticky, prostřednictvím nejvyššího státního zástupce, jak stanoví § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a kolektivní řídící orgán tak nemá.
Způsob obsazování nejvyššího orgánu nemá oporu v ústavním pořádku, a je upraven pouze na zákonné úrovni, zákonem č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství
V soustavě státního zastupitelství došlo k popisované výměně například u nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, obecně nebyly politické změny v instituci nijak výjimečné.
Dle § 9 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, je nejvyšší státní zástupce jmenován na funkční období 7 let, které je delší než funkční období vlády, která jej jmenuje.
Pro státní zástupce obecně, a tedy i pro nejvyššího státního zástupce jakožto vedoucího instituce, platí celá řada omezení po dobu výkonu funkce, stanovená § 24 a 24a zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Státní zástupce tak zejména nesmí zastávat jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost mimo správu vlastního majetku a vědecké a vzdělávací činnosti.
Zákon nejvyššímu státnímu zástupci nezakazuje, aby byl členem politické strany. Dle § 24 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, se však jakožto státní zástupce nesmí nechat ovlivnit zájmy politických stran.
Současná nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová nevykonávala před svým jmenováním politickou funkci, nýbrž působila na pozici vrchní státní zástupkyně.
Na webu státního zastupitelství je uveřejněn medailonek, z kterého plyne vzdělání a relevantní profesní působení současné nejvyšší státní zástupkyně.
Dle § 9 odst. 6 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, může být nejvyšší státní zástupce odvolán pouze vládou na návrh ministra spravedlnosti, a to pouze pokud došlo k závažnému zaviněnému porušení jeho povinností nebo k zaviněnému hrubě nevhodnému jednání ohrožujícímu důvěru v řádnou činnost instituce.
Dle § 9 odst. 6 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, může být nejvyšší státní zástupce odvolán pouze vládou na návrh ministra spravedlnosti. Jedná se tak o proces probíhající pouze v rámci platformy vlády, a více aktérů se na něm tak nepodílí.
Dle § 10b odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, odvolává náměstka nejvyššího státního zástupce ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. Postup je tak upraven na zákonné úrovni.
S ohledem na systém soustavy státního zastupitelství lze konstatovat, že personální otázky s ním spojené jsou ovlivňovány i z politické úrovně, zejména prostřednictvím ministra spravedlnosti.
Náměstci nejvyššího státního zástupce jsou dle § 10b zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, jmenování ministrem spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. Způsob jmenování zástupců vedoucího instituce tak je upraven zákonem.
Instituce je řízena monokraticky, prostřednictvím nejvyššího státního zástupce, jak stanoví § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a kolektivní řídící orgán tak nemá.
Nejvyšší státní zástupce jakožto vedoucí instituce je jmenován vládou na návrh ministra spravedlnosti, jak je stanoveno v § 9 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Nejedná se tak o návrh kolektivního orgánu.
Nejvyšší státní zástupce jakožto vedoucí instituce je jmenován vládou na návrh ministra spravedlnosti, jak je stanoveno v § 9 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Na volbě se tak nepodílí více orgánů, neboť se jedná o výhradní pravomoc vlády.
Náměstci nejvyššího státního zástupce jsou dle § 10b zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, jmenování ministrem spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. Způsob jmenování zástupců vedoucího instituce tak vyžaduje součinnost ministra, a není tedy ve výhradní kompetenci instituce.
Nejvyšší státní zástupce jakožto vedoucí instituce je jmenován vládou na návrh minitra spravedlnosti, jak je stanoveno v § 9 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. K výběrovému řízení tak ze zákona nedochází.
Na post nejvyššího státního zástupce se výběrové řízení nekonalo. V důsledku realizace trestní politiky státu je jeho jmenování výsledkem politického procesu upraveného a předvídaného zákonem.
Výběrové řízení se nekonalo.
Výběrové řízení se nekonalo.
Výběrové řízení se nekonalo.
Výběrové řízení se nekonalo.
Výběrové řízení se nekonalo.
Nejvyšší státní zástupce jakožto vedoucí instituce je jmenován vládou na návrh minitra spravedlnosti, jak je stanoveno v § 9 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. K výběrovému řízení tak ze zákona nedochází.
Dle § 9 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, je pro výkon funkce nejvyššího státního zástupce vyžadována právní praxe v době minimálně 10 let, z toho nejméně 6 let ve funkci státního zástupce
Zákon podmínku veřejného slyšení uchazečů o funkci nestanoví, jmenování je výhradní kompetencí vlády na návrh ministra spravedlnosti podle § 9 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.
Dle § 13d zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, zajišťuje hospodaření a chod instituce Ministarstvo spravedlnosti, a to tak, že jí tvoří rozpočet, který musí být schopen instituci zajistit. Způsob tvorby rozpočtu je tak stanoven v zákoně.
Dle § 13d zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, zajišťuje hospodaření a chod instituce Ministarstvo spravedlnosti. Instituce tak není nezávislá vůči jeho zásahům.
Financování instituce není složeno z více zdrojů, jedná se o výhradní financování ze státního rozpočtu.
Platy státních zástupců jsou upraveny zákonem č. 201/1997 Sb., o platu státních zástupců. Podle jeho § 3 odst. 7 náleží nejvyššímu zástupci plat ve výši daného koeficientu v součinu s platovou základnou. Způsob výpočtu jeho platu je tak určen zákonem.
Platy státních zástupců jsou upraveny zákonem č. 201/1997 Sb., o platu státních zástupců. Ten obsahuje platovou základnu a koeficienty pro jednotlivá zařazení státních zástupců. Výše jejich platu je tak určena zákonem. Obdobně je zákonem určen plat i dalších zaměstnanců zařazených do soustavy státního zastupitelství, v souladu s příslušným platovým nařízením vlády.
Děláme svou práci, protože nám není jedno, jak česká společnost vypadá a funguje. Pokud vám to také není jedno, přispějte nám. Budeme bojovat i za vás.
