Český rozhlas

ČRO je zřízen zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, nikoli Ústavou, přesto ale existuje určitý ústavní základ této instituce a to v podobě politických práv zaručených Listinou základních práv a svobod v čl. 17, kde mimo jiné stanoví, že každý má právo informace a cenzura je zakázána.

Nařízení EU 2024/1083 upravuje společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu (Evropský akt o svobodě médií), kdy chrání svobodu médií a redakční nezávislost tím, že požaduje, aby členské státy EU respektovaly skutečnou redakční svobodu poskytovatelů mediálních služeb, chrání novinářské zdroje a důvěrnou komunikaci, a to i s ohledem na ohrožení novinářů nebo nelegální používání špionážního softwaru, zajišťuje nezávislé fungování veřejnoprávních médií, včetně poskytování záruk týkajících se jejich finančních zdrojů a pravidel pro jmenování a odvolávání předsedů a/nebo členů správních rad veřejnoprávních médií.

ČRO stojí mimo přímou hierarchii vlády, nepodléhá řízení vlády ani žádného ministerstva, a toto podřazení není ani možné dovodit díky specifickému postavení instituce jakožto veřejnoprávní služby.

Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, definuje pravomoci ČR např. v § 2 a § 3 Český rozhlas poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky a do zahraničí, přičemž hlavními úkoly jsou například poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů, či přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky.

Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, stanoví, že právo veřejnosti na kontrolu činnosti ČRO je Rada ČRO, ta je přitom sama nezávislá, volená Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Tím, že ČRO není podřízen vládě ani žádnému ministerstvu či správnímu orgánu, nemá nad sebou žádný jiný orgán, který by mohl přímo zasahovat do jeho rozhodování.

Statut ČRO přímo stanoví, že generální ředitel v mezích zákona a Statutu vydává vnitřní předpisy zásadní povahy.

Dle § 9 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, zastupuje generálního ředitele v době jeho nepřítomnosti nebo zániku jeho funkce jím pověřený zástupce. Bližší podmínky však nejsou upraveny.

Dle § 9 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, je nejvyšším orgánem v kontextu tohoto hodnocení generální ředitel, a instituce je tak řízena jednočlenným orgánem.

V souladu s § 9 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, je v čele Českého rozhlasu je generální ředitel. Vzhledem k tomu, že ČRO není řízen kolektivním orgánem, nelze hovořit o postupné obměně členů nejvyššího orgánu.

Způsob obsazování je upraven pouze na zákonníé úrovni, v § 9 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, a na ústavní úrovni tak není úpraven.

Jisté kontroverze panovaly okolo znovuzvolení generálního ředitele Reného Zavorala v roce 2022. O fuknci měli původně zájemi další dva lidé, radní ale jejich přihlášky vyřadili, protože nesplnili podmínky výběrového řízení. Ve volbě tak René Zavoral neměl žádného protivníka. Poslanec Petr Bendl vyjádřil své pochybnosti a nazval volbu podvodem. Pochybnosti vyvolával i jistý předstih, s nímž byly volba generálního ředitele konána, konkrétně o půl roku.

Funkční období generálního ředitele Českého rozhlasu je dle zákona č. 484/1991 Sb., § 9 je 6 leté, stejně jako rady Čro.

Zákon č. 484/1991 Sb., O Českém rozhlasu, stanoví v § 5 řadu omezení, mimo jiné například člen Rady ČRO, stejně jako generální ředitel, na kterého se ustanovení podle § 9 též uplatní, nesmí být členem společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. S výjimkou peněžitých plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nesmí mít člen Rady ani osoba jemu blízká žádný majetkový prospěch z provozování rozhlasového vysílání. Člen Rady nebo osoby jemu blízké nesmějí být v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k Českému rozhlasu, a to i dva roky po ukončení členství v Radě.

Zákon č. 484/1991 Sb., O Českém rozhlasu, stanoví v § 5 řadu omezení, generální ředitel tak mimo jiné nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, společenských organizacích a sdruženích, občanských iniciativách a podobně, ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce.

Dle veřejně dostupných informací nevykonával současný generální ředitel René Zavoral žádné politické funkce ani nebyl členem politické strany nebo hnutí v období 2 let před zahájením výkonu své funkce. Zavoral byl do roku 2006 členem ODS, generálním ředitelem ČRO se ale stal až v roce 2016.

Na webu je dostupný medailonek generálního ředitele, z kterého jsou patrné jeho relevantní profesní zkušenosti a vzdělání.

Ano, § 9 odst. 7 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, taxativně vymezuje případy, kdy je možné generálního ředitele odvolat. Rada může odvolat generálního ředitel, pokud porušuje své povinnosti, přestane-li splňovat zákonné předpoklady, nevykonává svou funkci nebo pokud instituce neplní veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání

Ne, dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, jmenuje a odvolává generálního ředitele Rada. Není tak nutná interakce více aktérů.

Statut Českého rozhlasu stanoví, že generální ředitel ČR po projednání s Radou ČR jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance, kteří jsou podle Organizačního řádu ČRo na pracovních pozicích ředitel útvaru na 1. stupni řízení nebo šéfredaktor.

Obsazování hierarchicky nižších funkcionářů upravuje Status ČR, který říká, že ředitele útvaru na 1. stupni řízení nebo šéfredaktora jmenuje a odvolává generální ředitel ČR po projednání s Radou ČR. Političtí aktéři se tak na obsazování těchto pozic nepodílí.

Způsob obsazování zástupce nejvyššího orgánu není zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, upraven.

Dle § 9 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, jmenuje generálního ředitele Rada Čro na zíákladě výsledků výběrového řízení.

Nejvyšším orgánem je generální ředitel, kterého dle § 9 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, volí Rada Čro. Způsob návrhu však není upraven.

Nejvyšším orgánem je generální ředitel, kterého dle § 9 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, volí Rada Čro.

Ano, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, v § 9 stanoví, že statutárním orgánem Českého rozhlasu je generální ředitel. V době nepřítomnosti zastupuje generálního ředitele jím pověřený zástupce.

Dle § 9 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, jmenuje generálního ředitele Rada Čro na základě výsledků výběrového řízení. To je tak zákonem vyžadováno.

Výběrové řízení vyhlásila rada Čro naposledy v roce 2021, avšak nesplnilo níže stanovené podmínky pro jeho hodnocení jakožto transparentní.

Výzva byla zveřejněna. Rada usnesením vyhlásila podmínky výběrového řízení včetně výzvy k podání přihlášek.

V roce 2021 bylo výběrové řízení vyhlášeno dne 14. 7. a lhůta pro doručení přihlášek končila dne 16. 8., podmínka tak je splněna.

V minulém výběrovém řízení byl přílohou přihlášky dokument "Situace a výhled Českého rozhlasu 2022-2028, o zákonnou podmínku se však nejedná.

Generální ředitel je dle § 9 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, jmenován radou Čro, jejíž seznam členů je veřejný, a podmínka je tak splněna.

Generální ředitel je dle § 9 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, jmenován radou Čro.

Ze zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ani z jiného právního předpisu, požadavek na nominaci nevyplývá.

Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, nestanoví žádnou podmínku relevantní praxe, vzdělání či konkrétní profesní zkušenost.

Zákonná úprava nestanoví podmínku veřejného slyšení uchazečů o funkci.

Základní zásady financování jsou upraveny v zákoně č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, kdy ČRO je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československého rozhlasu, přičemž ČRO vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se. Dále je pak způsob financování rozpracován v zákoně č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Způsob tvorby rozpočtu však upraven není, přinejmenším ne do míry, kde by byla zajištěna jeho stabilita na zákonné úrovni.

Financování ČRO není součástí státního rozpočtu, příjmy ČRO jsou primárně tvořeny poplatky fyzických a právnických osob za rozhlasové vysílání.

Rozpočet ČRO je tvořen primárně rozhlasovými poplatky, nicméně má příjmy i z reklamy a sponzoringu, z výnosů ze zahraničního vysílání, z ostatních tržeb z prodeje služeb či z finančních výnosů.

Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, upravuje v § 8b odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komise. Není však stanoven mechanismus, prostřednictvím kterého Rada určuje plat generálního ředitele.

Ne, výše platu zaměstnanců není stanovena právním předpisem. Nejde o státní zaměstnance a nevztahují se na ně proto právní předpisy o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy.