Český telekomunikační úřad

ČTÚ nemá právní základ v ústavním pořádku a je zakotven pouze na zákonné úrovni.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/1972 (Evropský kodex pro elektronické komunikace) výslovně vyžaduje, aby národní regulační orgány byly nezávislé. Opovědností členských států mimo jiné, je zajistit, aby úkoly, které jsou stanoveny v této směrnici, byly plněny příslušným orgánzaručit nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů a jiných příslušných orgánů na výrobcích telekomunikačního zařízení a poskytovatelích služeb,a zajistit, aby vnitrostátní regulační orgány byly při plnění svých úkolů chráněny před vnějšími zásahy nebo politickým tlakem, jež by mohly ohrozit jejich nezávislé posuzování záležitostí a měly autonomii při rozhodování o rozpočtu a dostatečné finanční a lidské zdroje pro plnění úkolů, které jim byly svěřeny.

ČTÚ není podřízen žádnému ministerstvu, jedná se o ústřední správní úřad, který se nachází mimo přímou hierarchii vlády.

Pravomoci ČTÚ jsou zakotveny v několika konkrétních ustanoveních zakona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, konkrétně se jedná například o § 108 upravující působnost úřadu, § 113 upravující kontrolu elektronických komunikací, § 115 upravující poskytování informací ČTÚ, § 118 upravující přestupky dle tohoto zákona etc.

Dle kompetenčního zákona (zákon č. 2/1969 Sb.) je ČTÚ v § 2 vymezen jako ústřední orgán státní správy, do jeho rozhodovací činnosti nesmí zasahovat žádný jiný orgán, pouze nezávislá soudní moc v rámci správního soudnictví, kdy může dojít k přezkumu rozhodnutí vydaného prostřednictvím ČTÚ.

Dle článku 4 Statutu ČTÚ schvaluje předseda Rady ČTÚ k zajištění vnitřní činnosti Úřadu jednací řád Rady, organizační,<br /> spisový a podpisový řád Úřadu. Statut přitom dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích schvaluje dle § 107 odst. 9 Rada ČTÚ.

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jakož ani žádný jiný právní předpis nijak konkrétně nevymezuje pravomoci a úkoly členů rady ČTÚ.

ČTÚ má na základě zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, pětičlennou Radu. Jeden z členů Rady je předsedou Rady. Předseda řídí činnost Rady, v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen Rady. Předseda Rady jedná jménem ČTÚ a stojí v jeho čele.

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích v § 107 odst. 2 uvádí, že členy rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let. Každý rok je jmenován jeden člen Rady./Do funkce předsedy Rady je člen Rady jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v Radě, nejvýše však na dobu 3 let.

Způsob obsazování funkce Rady ČTÚ nemá právní základ v Ústavě. Má nicméně zákonnou oporu, konkrétně v zákoně č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, který v § 107 odst. 2 stanoví, že členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu.

Ke kontroverznímu odvolání došlo nikoli tři, ale devět měsíců po nástupu nového ministra. Jednalo se o Karla Havlíčka, který se stal ministrem průmyslu a obchodu v dubnu roku 2019, přičemž ke kontroverznímu odvální došlo až 31. 1. 2020. Základní problém spočíval v tom, že vláda odvolala předsedu Rady Nováka na návrh ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka jen z funkce předsedy Rady a ponechala jej ve funkci jejího prostého člena. Zákon č. 127/2005, o elektronických komunikacích ale v § 107 odstavci 7 ale připouští jen jednu možnost, jak může předseda skončit: tak, že zanikne jeho členství v radě. „Funkce předsedy Rady zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena Rady podle odstavců 5 a 6." Odstavec 5 popisuje případy, kdy funkce radního zaniká, a odstavec 6 upravuje postup při odvolání člena Rady. Jiný postup v zákoně není. Odvolání navíc v rozporu se zákonem nebylo odůvodněno. Zřejmě neplatné odvolání předsedy Rady vyvolávalo pochybnosti i o legitimitě jmenování nové předsedkyně rady ČTÚ. Situaci vyřešil zřejmě sám předseda rady Novák, který týž den na svůj post rezignoval. Jiný případ konktroverzního odvolání se nepodařilo z dostupných zdrojů dohledat.

Dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích § 107 odst. 2 členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let. Každý rok je jmenován jeden člen Rady. Do funkce předsedy Rady je člen Rady jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v Radě, nejvýše však na dobu 3 let. Funkční období je tak delší, než představitelů vlády a jednou za pět let se shoduje s funkčním obdobím prezidenta.

V návaznosti na zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů § 2 odst. 1 písm. h) je člen rady ČTÚ veřejným funkcionářem. Dále dle § 4 odst. 1 nesmí tento veřejný funkcionář mimo jiné podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost.

Zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích v § 107 odst. 4 stanoví, že s funkcí člena Rady je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoli funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a funkce v politické straně nebo v politickém hnutí.

Současný předseda Marek Ebert není dle veřejně dostupných informací členem žádné politické strany, ani se v minulosti nijak politicky neangažoval.

Na webu ČTÚ lze nalézt medailonky jeho vedení, obsahující informace o vzdělání a jejich relevantním profesním působení.

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích v § 107 odst. 6 stanoví, že člena Rady může vláda odvolat pouze v případě hrubého nebo opakovaného méně závažného porušení jeho povinností, nemoci trvale znemožňující vykonávání jeho úkolů, nevykonává-li svou funkci po dobu delší než 6 měsíců nebo pokud přestal splňovat podmínky pro jmenování členem Rady platné v době jeho jmenování. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového člena Rady na zbývající část funkčního období odvolaného člena.

Ne, člena rady ČTÚ odvolává vláda na základě výčtu uvedeném v § 107 odst. 6 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v § 107 odst. 6 stanoví, že člena Rady může vláda odvolat pouze v případě hrubého nebo opakovaného méně závažného porušení jeho povinností, nemoci trvale znemožňující vykonávání jeho úkolů, nevykonává-li svou funkci po dobu delší než 6 měsíců nebo pokud přestal splňovat podmínky pro jmenování členem Rady platné v době jeho jmenování. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového člena Rady na zbývající část funkčního období odvolaného člena. Dle odst. 7 téhož ustanovení je popsaný způsob zároveň postupem pro odvolání předsedy Rady, protože toho lze odvolat pouze v režimu odvolání člena Rady.

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích v § 107 odst. 2 stanoví, že členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Zákon dále neupravuje obsazování nižších vedoucích funkcionářů a zaměstnanců. Tyto osoby nejsou ani jmenovány radou, ale předsedou rady, který je v pozici vedoucího úřadu a v tomto smyslu se podílí na řízení personálního obsazení ČTÚ.

Způsob obsazování funkce zástupce předsedy rady nemá oporu v Ústavě. Má nicméně zákonnou oporu, konkrétně v zákoně č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v § 107 odst. 1, který říká, že Jeden z členů rady je předsedou rady. Předseda řídí činnost rady, a v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen rady.

Zákon č. 127/2005 Sb., v § 107 odst. 2 říká, že členy rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Nelze tedy hovořit o tom, že by byla rada ČTÚ obsazována různými institucemi.

Zákon č. 127/2005 Sb., v § 107 odst. 2 říká, že členy rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Vláda je kolektivní orgán, a tak dochází ke kolektivní shodě na výběru konkrétního kandidáta.

Zákon č. 127/2005 Sb., v § 107 odst. 2 říká, že členy rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Nelze tedy hovořit o tom, že by byla rada ČTÚ obsazována více oprávněnými orgány, pouze vládou.

Způsob obsazování funkce zástupce předsedy rady má zákonnou oporu, konkrétně v zákoně č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v § 107 odst. 1, který říká, že jeden z členů rady je předsedou rady. Předseda řídí činnost rady, a v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen rady. Můžeme tedy říct, že obsazení funkce zástupce předsedy rady je v kompetenci předsedy.

Zákon č. 127/2005 Sb., v § 107 odst. 2 říká, že členy rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Nelze tedy hovořit o tom, že by byla stanovena zákonná podmínka ke konání výběrového řízení.

Poslední výběrové řízení na pozici radního bylo vyhlášeno v roce 2024. Nesplnilo však všechna níže vymezená kritéria transparentnosti.

Ano, výzva k podání přihlášek byla zveřejněna.

Ano, výzva k podání přihlášek byla zveřejněna 17. 4. 2024 a uzávěrka byla 17. 5. 2024

Ano, minimálně ve výběrových řízeních konaných v letech 2023 i 2024 byla jedním z podkladů, které musel žadatel předložit, písemná práce na téma „Vize fungování ČTÚ“ v rozsahu maximálně čtyř normostran.

Z dostupných zdrojů se nepodařilo ověřit, že by byla zveřejňována jména členů výběrové komise.

Z dostupných zdrojů se nepodařilo ověřit, že by byla zveřejňována jména členů výběrové komise, tím méně to naznačuje, že by byla komise složena ze zástupců alespoň tří různých institucí.

Ano, do výběrového řízení se mohl přihlásit uchazeč, který zaslal ve stanovené lhůtě své podklady na Ministerstvo průmyslu o obchodu. Nominace dalším aktérem není zapotřebí.

Ano, zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích v § 107 odst. 3 písm c) stanoví, že do funkce člena rady může být jmenován občan České republiky, který má praxi v rozsahu minimálně 5 let v oboru elektronických komunikací, ekonomie nebo práva.

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ani jiný právní předpis nestanovuje podmínku veřejného slyšení kandidátů na post člena rady ČTÚ.

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích v § 3 odst. 3 stanoví, že Úřad je účetní jednotkou. Úřad má samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu České republiky. Instituce tak má způsob rozpočtu stanovený v zákoně.

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích v § 3 odst. 3 stanoví, že Úřad je účetní jednotkou. Úřad má samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu České republiky.

Primárním zdrojem finančních prostředků je státní rozpočet. ČTÚ má nicméně možnost přímo využívat některé příjmy prostřednictvím tzv. radiotelekomunikačního účtu, který je upravený v zákoně č. 127/2005 Sb., o eletronických komunikacích, konkrétně v § 27. Prostředky radiokomunikačního účtu lze mimo jiné použít k úhradě nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku odstranění vzniklé technické nekompatibility, která není důsledkem nedodržení podmínek stanovených v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ve všeobecném oprávnění nebo v plánu využití rádiového spektra. Radiotelekomunikační účet není součástí státního rozpočtu.

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích v odst. 12 stanoví, že předseda Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a na naturální plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl člen Rady z funkce odvolán nebo jeho funkce zanikla proto, že se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady, nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován členem Rady anebo pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čin.

S ohledem na postavení instituce je podstatná část jejích zaměstnanců ve služebním poměru, a jejich platy se tak řídí nařízením vlády č. 341/2017 Sb., a jsou tak stanoveny právním předpisem.