Byť ne zcela explicitně, je existence ozbrojených bezpečnostních sborů převídána ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, konkrétně jeho čl. 4 odst. 2. Existence instituce tak má oporu v ústavním pořádku.
Nezávislost instituce není evropským právem výslovně vyžadována, jakkoliv v dílčích aspektech představuje základní předpoklad výkonu pravomoci instituce. To platí zejména v mezích práva na účinné a nestranné vyšetřování a spravedlivý proces.
Dle § 5 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o policii ČR, je policie podřízena ministerstvu vnitra. Instituce je tak jako celek podřízena vládě, neboť ministerstvo je pod jejím přímým politickým a řídícím vlivem.
Základní pravomoci instituce jsou vymezeny v zákoně č. 273/2008 Sb., o policii ČR. Jedná se o práva a povinnosti ve vztahu k osobám, výkonu funkce i jednotlivým oprávněním příslušníků policie. Dílčí pravomoci pak obsahuje zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, spolu s dalšími procesními předpisy.
Činnost instituce dle § 6 odst. 3 zákona č. 273/2008 Sb., o policii ČR, řídí její prezidium, to má dle odst. 3 v čele policejního prezidenta, který dle § 5 odst. 3 téhož předpisu odpovídá za činnost policie ministrovi. Jakkoliv se tak nejedná o přímé administrativní zásahy do činnosti policie, nelze konstatovat, že by ta byla nezávislá na zásazích ministerstva.
Dle § 5 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoví možnost vydávat služební předpisy služebním funkcionářům. S ohledem na hierarchickou soustavu instituce, v jejímž čele je policejní prezident, tak lze konstatovat, že vydávání vnitřních předpisů probíhá v mezích a v působnosti instituce.
Zákon postavení a pravomoci náměstků policejního prezidenta neupravuje.
Dle § 6 zákona č. 273/2008 Sb., o policii ČR, tvoří instituci útvary, které řídí policejní prezidium v čele s policejním prezidentem. Instituce tak není řízena kolektivním orgánem, neboť v rámci hierarchie pravomocí je to právě policejní prezident, kdo za činnost instituce v konečném důsledku odpovídá.
Instituce je řízena monokraticky, a postupné obměňování je tak vyloučeno.
Způsob obsazování nejvyššího orgánu na ústavní úrovni není upraven, policejní prezident je dle § 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, jmenován ministrem vnitra.
V případě nástupu ministra vnitra Rakušana na přelomu roků 2021/2022 ke změně na pozici policejního prezidenta došlo, jakkoliv se jednalo o odchod přinejmenším částečně konsensuální.
Dle § 1 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnbsotních sborů, je funkční období policejního prezidenta omezeno na 5 let s možností jednoho opakování.
Dle § 13 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezopečnostních sborů, nesmí policejní prezident s ohledem na svůj služební poměr vykonávat jinou výdělečnou činnost, až na povolené činnosti vzdělávacího a kulturního typu.
Dle §13 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, nesmí být policejní prezident členem politické strany či hnutí.
Současný policejní prezident Martin Vondrášek v minulosti nevykonával žádnou politickou funkci.
Byť velmi stručný, na webu policie lze nalézt medailonek policejního prezidenta s informacemi o jeho profesním působení a vzdělání.
Odvolávání policejního prezidenta je rozhodováním ve věcech jeho služebního poměru. V nich však dle § 2 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, rozhoduje výhradně ministr vnitra.
Rozhodování ve věcech služebního poměru policejního prezidenta náleží dle § 2 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ministrovi vnitra.
Zákon postup při odvolávání náměstků policejního prezidenta neupravuje.
Dle § 17 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, o přijetí do služebního poměru rozhoduje služební funkcionář příslušného bezpečnostního sboru, a tato pravomoc tak náleží instituci.
Způsob obsazování zástupce policejního prezidenta, tedy jeho náměstků, není upraven v zákoně či na ústavní úrovni.
Instituce je řízena monokratickým orgánem, policejním prezidentem.
Policejní prezident je dle § 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, jmenován ministrem vnitra. Prezident tak není navrhován kolektivním orgánem
Policejní prezident je dle § 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, jmenován ministrem vnitra. Na volbě policejního prezidenta se tak nepodílí více aktérů.
Organizační struktura instituce je řízena interně, neboť neexistuje jmenovací oprávnění umožňující externím aktérům formálně do procesu zasahovat.
Policejní prezident je dle § 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, jmenován ministrem vnitra. Zákon konání výběrového řízení nepožaduje.
Výběrové řízení na pozici policejního prezidenta se konalo, přičemž rámcové podmínky pro uchazeče byly známy. Nebyly však splněny níže uvedené podmínky
Výzva k přihláškám uchazečů byla zveřejněna na webu ministerstva vnitra a na portálu otevřených pozic.
V posledních výběrovém řízení bylo na podávání přihlášek dní 12.
V minulém výběrovém řízení byla vize řízení vyžadována.
V době vypsání řízení výběrové komise nebyly zveřejněny.
Seznam členů komise nebyl oficiálně zveřejněn, a na její složení tak lze usuzovat pouze z neoficiálních zdrojů.
Zákon konání výběrových řízení nevyžaduje.
Zákon podmínku pro výkon funkce nestanoví.
Zákon podmínku veřejného slyšení uchazečů o funkci nestanoví.
Způsob tvorby rozpočtu instituce není stanoven v zákoně, mimo obecná pravidla pro tvorbu rozpočtů stanovená zákonem č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla.
Rozpočet instituce je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra, a není tak zaručena jeho samostatnost a nezávislost.
Financování instituce je založeno výhradně na státních rozpočtu.
Plat policejního prezidenta se řídí § 113 a násl. Zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poěmru příslušníků bezpečnostních sborů, spolu s nařízením vlády č. 442/2024 Sb., a je tak upraven právním předpisem.,
Plat policistů se řídí § 113 a násl. Zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poěmru příslušníků bezpečnostních sborů, spolu s nařízením vlády č. 442/2024 Sb., a je tak upravemn právním předpisem.
Děláme svou práci, protože nám není jedno, jak česká společnost vypadá a funguje. Pokud vám to také není jedno, přispějte nám. Budeme bojovat i za vás.
