ČT nemá právní základ v ústavním pořádku a je zakotvena pouze na zákonné úrovni, konkrétně v zákoně č. 483/1991 Sb., o České televizi.
Evropské právo nepožaduje přímo nezávislost veřejnoprávních medií. Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků obecně je stanovena už ve článku 11 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie. Nezávislost ČT může plynout i ze směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2018/1808, které novelizuje směrnici 2010/13/EU a ve článku 30 se věnuje nezávislosti regulačních orgánů, které dohlížejí i na veřejnoprávní média jako je ČT.
Zákonná úprava nestanoví, že by se ČT nacházela v přímé hierarchii vlády. Zároveň se jedná o veřejnoprávní televizi, tedy instituci se specifickým postavením, zřízenou tak, aby byla prosta politických vlivů, a funkčně tak nelze konstatovat podřízenost instituce vládě.
Pravomoci ČT mají svůj základ v zákoně č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, především potom v § 2 a § 3, které upravuje činnost ČT, dále např. § 10 a § 11, které se věnují financování ČT.
Dle zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, nemá ČT žádný nadřízený orgán, který by mohl přímo zasahovat do jejího rozhodování. Kontrolním orgánem je dle § 4 téhož zákona Rada České televize, jenž je volena Parlamentem ČR. Sama o sobě je však Rada nezávislá a tomu odpovídají ustanovení o členství v ní.
Statut ČT (článek III, odst. 1) přímo stanoví, že generální ředitel v mezích zákona a Statutu stanoví organizaci ČT a vydává normativní akty interního řízení formou rozhodnutí.
Dle § 9 zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, zastupuje generálního ředitele v době jeho nepřítomnosti nebo zániku jeho funkce jím pověřený zástupce. Blíže zastupování specifikuje Statut ČT v článku III odst. 3 a odst. 4, zákon tedy nestanoví konkrétní pravomoce zástupce.
Ne, dle § 9 zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, je statutárním orgánem generální ředitel. ČT je tedy řízena jednočlenným orgánem.
Ze zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, vyplývá, že ČT není řízena kolektivní orgánem, jde o individuální orgán, jehož činnost vykonává jedna zvolená osoba - generální ředitel. Nedochází tedy k postupnému obměňování daného orgánu.
Způsob obsazování není stanoven na ústavní úrovni, ale v zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi. Dle § 9 odst. 4 jmenuje generálního ředitele Rada ČT na základě výsledků výběrového řízení.
Generální ředitel nebyl v minulosti jmenován krátce po jmenování některé z pěti posledních vlád. 1. října 2017 sice začalo funkční období Petra Dvořáka, když byl v prosinci 2017 jmenován premiérem Andrej Babiš, jeho vládě však nebyla vyslovena důvěra. Nově jmenovaní ministři se dostali do úřadu až v červnu 2018. Bez ohledu na to Dvořák vyhrál výběrové řízení již na na jaře 2017 a šlo o jeho druhé funkční období.
Délka funkčního období generálního ředitele ČT dle § 9 odst. 4 zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, 6 let. Délka mandátu je tak delší než funkční období vlády a prezidenta republiky.
Dle § 9 odst. 5 ve spojení s § 5 odst. 1,2 zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, je funkce generálního ředitele ČT neslučitelná s politickými funkcemi, jinými funkcemi ve veřejné sféře a s funkcí člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady Českého rozhlasu, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele Českého rozhlasu a s funkcí člena dozorčí komise České televize nebo člena dozorčí komise Českého rozhlasu. Stejně tak nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích. Generální ředitel se také nesmí podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost jeho rozhodování v Radě. V ČT také nesmí zastávat jinou funkci, vykonávat výdělečnou činnost nebo mít od ČT jiné příjmy, než které souvisí s výkonem jeho funkce.
Dle § 9 odst. 5 ve spojení s § 5 odst. 1,2 zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, platí pro generálního ředitele zákaz členství v politické straně nebo hnutí.
Dle veřejně dostupných informací současný generální ředitel ČT Jan Souček není členem politické strany, ani v minulosti nezastával žádnou politickou funkci.
Na webových stránkách ČT je dostupný stručný medailonek VOP, který svým obsahem odpovídá životopisu.
Ano, § 9 odst. 7 zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, taxativně vymezuje případy, kdy je možné generálního ředitele odvolat. Rada ČT může odvolat generálního ředitel ČT, pokud porušuje své povinnosti, přestane-li splňovat zákonné předpoklady, nevykonává svou funkci nebo pokud ČT neplní veřejné služby v oblasti televizního vysílání
Ne, dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, jmenuje a odvolává generálního ředitele Rada ČT. Není tak nutná interakce více aktérů.
Statut České televize stanoví, že generální ředitel ČT po projednání s Radou ČT jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance, kteří jsou podle Organizačního řádu ČT na pracovních pozicích ředitel útvaru na 1. stupni řízení.
Obsazování hierarchicky nižších funkcionářů upravuje Status ČT, který říká, že generální ředitel má pravomoc jmenovat a odvolávat ředitele divizí a vydávat interními akty, kterými bude rozhodovat o organizaci a struktuře ČT. Na obsazování nižších vedoucích funkcionářů a zaměstnanců se tedy nepodílejí jiní aktéři.
Způsob obsazování zástupce nejvyššího orgánu není zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, upraven.
Dle § 9 odst. 4 zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, jmenuje generálního ředitele Rada ČT na základě výsledků výběrového řízení.
Nejvyšším orgánem je generální ředitel, kterého dle § 9 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, volí Rada ČT. Způsob návrhu však není upraven.
Nejvyšším orgánem je generální ředitel, kterého dle § 9 odst. 4 zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, jmenuje Rada ČT na základě výsledků výběrového řízení.
Dle § 9 zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, zastupuje generálního ředitele v době jeho nepřítomnosti nebo zániku jeho funkce jím pověřený zástupce. Blíže obsazování specifikuje Statut ČT v článeku III odst. 3 a odst. 4.
Dle § 9 odst. 4 zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, jmenuje generálního ředitele Rada ČT na základě výsledků výběrového řízení. Požadavek výběrového řízení však stanovuje pouze zákon, nikoliv evropská legislativa.
Výběrové řízení vyhlásila Rada ČT v roce 2017, 2023 a 2025. Ta však nesplnila níže stanovené podmínky, a nelze je tak hodnotit jako transparentní.
Výzva byla zveřejněna. Rada usnesením vyhlásila podmínky výběrového řízení včetně výzvy k podání přihlášek.
V roce 2017 bylo výběrové řízení vyhlášeno 15.2. a uzávěrka přihlášek byla 27.3.; v roce 2023 bylo výběrové řízení vyhlášeno 15.2. a uzávěrka přihlášek 17.4. Uchazeči tak měli více než 21 dní na to, aby podali svou přihlášku.
V minulých letech byla součást přihlášky do výběrového řízení vlastní koncepce dalšího rozvoje a fungování ČT jako televize veřejné služby v<br /> rozsahu přibližně 5-10 normostran A4.
Dle § 9 odst. 4 zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, jmenuje generálního ředitele Rada ČT. Seznam členů Rady ČT je zveřejněn na internetových stránkách ČT.
Dle § 9 odst. 4 zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, jmenuje generálního ředitele Rada ČT.
Ze zákona nevyplývá, že by byla třeba ke jmenování generálním ředitelem nominace. Dle § 9 odst. 4 zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, jmenuje Rada ČT jednoho z kandidátů splňující zákonné předpoklady (svéprávnost, bezúhonost, trvalý pobyt v ČR a neslučitelnost funkcí) v rámci výběrového řízení. Žádná podmínka nominace stanovena není.
Dle § 9 odst. 4 zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, jmenuje Rada ČT jednoho z kandidátů splňující zákonné předpoklady (svéprávnost, bezúhonost, trvalý pobyt v ČR a neslučitelnost funkcí) v rámci výběrového řízení. Zpravidla však Rada ČT relevantní praxi vítá, zákonnou podmínkou však není.
Zákonná úprava nestanoví podmínku veřejného slyšení uchazečů o funkci.
Zákon blíže nestanovuje způsob tvorby rozpočtu, pouze je dle § 8 odst. 1 písm. b zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, schvalován Radou ČT. Dále je pak způsob financování rozpracován v zákoně č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích.
Financování ČT není součástí státního rozpočtu, ČT si tvoří rozpočet sama, hlavním finančním zdrojem jsou televizní poplatky.
Hlavním finančním zdrojem ČT jsou televizní poplatky, součástí rozpočtu jsou i příjmy z reklamy, sponzoringu nebo prodeje práv.
Dle § 8 odst. 1 písm. l) zákona č. 483/1991 Sb., České národní rady o České televizi, patří určování výše mzdy do pramovocí Rady ČT. Konkrétní výše či způsob výpočtu však zákonem určen není.
Ne, výše platu zaměstnanců není stanovena právním předpisem. Nejde o státní zaměstnance a nevztahují se na ně proto právní předpisy o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy.
Děláme svou práci, protože nám není jedno, jak česká společnost vypadá a funguje. Pokud vám to také není jedno, přispějte nám. Budeme bojovat i za vás.
