Policie České republiky

Policie České republiky (PČR) je ozbrojený bezpečnostní sbor, jehož úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku, chránit veřejný pořádek a předcházet trestné činnosti. Dále je jejím úkolem zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti. Zároveň se jedná o orgán činný v trestním řízení, příslušný k vyšetřování trestných činů. Policie představuje instituci, prostřednictvím které je stát schopen fakticky a přímo vymáhat a vynucovat svá rozhodnutí a právo obecně. S ohledem na toto své postavení nemůže být Policie nezávislou institucí, neboť je bezpodmínečně nutné, aby za její činnost existovala jasná politická odpovědnost a vazba. Policie nesmí být co do své činnosti svévolná. Je však důležité dbát zásadní důraz na nestrannost a objektivitu této instituce při výkonu jejích zákonných pravomocí, čemuž musí napomáhat i její vnitřní struktura a organizace.

Celkový počet nesplněných kritérií: 26 ze 40

Počet nesplněných kritérií, která doporučujeme splnit: 10

Potenciál pro zlepšení: 38%

Současný způsob jmenování policejního prezidenta jakožto vedoucího představitele instituce nepovažujeme v kontextu výše uvedeného za problematický. Co se jeho odvolávání týče, navrhujeme ponechat široké možnosti pro jeho odvolání, avšak doporučujeme do zákona zavést požadavek na odůvodnění tohoto kroku. Tím bude možné lépe vykonávat veřejnou kontrolu nad dynamikou moci, a tím snadněji odhalit případné excesy.

Doporučujeme uzákonit povinnost odůvodnit odvolání policejního prezidenta.

Rozpočet policie spadá pod Ministerstvo vnitra. To považujeme za ospravedlnitelné, zejména s ohledem na princip podřízenosti policie moci výkonné. Aby však nedocházelo k potenciální paralýze práce policie, považujeme za vhodné, aby zákon alespoň stanovil, jakým způsobem má rozpočet vypadat, a které všechny výdaje musí obsahovat tak, aby jej nebylo možné snadno vyprázdnit či převést do jiné rozpočtové kapitoly ministerstva.

Doporučujeme zákonem stanovit způsob tvorby rozpočtu Policie ČR.

Policie ČR je institucí, se kterou se občané setkávají, a se kterou leckdy interagují při řešení celé škály problémů. S ohledem na to považujeme za vhodné, aby bylo s kandidátem na policejního prezidenta vedeno veřejné slyšení, na kterém by sdělil, jaké jsou jeho priority, na jakou oblast se chystá zaměřit. Občané by tak měli přehled o tom, co od této silové složky státu v dohledné době očekávat. To zároveň následně umožní veřejnou kontrolu nad tím, zdali policie skutečně tyto priority plní.

Doporučujeme s kandidátem na policejního prezidenta vést veřejné slyšení.

Zákon v současnosti nestanoví podmínky relevantní praxe pro výkon funkce policejního ředitele. Považujeme za ospravedlnitelné, že se na toto místo nekoná výběrové řízení, byť i to lze zvažovat. Právě proto však doporučujeme, aby byly zákonem stanoveny minimální kvalifikační požadavky pro výkon této funkce,, tak, aby nemohlo dojít k paralýze policie prostřednictvím jmenování zcela nekompetentního vedení.

Doporučujeme stanovit zákonné kvalifikační předpoklady pro výkon funkce policejního ředitele.

Na obsazení funkce policejního prezidenta se fakticky konají výběrová řízení. Zákon je však nevyžaduje a ani nijak neupravuje. Doporučujeme zvážit, jestli by nebylo vhodné tuto praxi do zákona zavést tak, aby se nejednalo o pouhou diskreci ministra vnitra. Pokud by se tak mělo stát, pak doporučujeme, aby pravidla stanovila základní kvalifikační předpoklady pro funkci policejního prezidenta, stanovila alespoň 21 dní pro podání přihlášek do výběrového řízení, a aby byl snadno dohledatelný seznam členů komise, která bude rozhodovat podle předem stanovených kritérií. Nepovažujeme za nutné, aby byla komise složena ze zástupců tří různých institucí, neboť se má jednat o výběr kandidáta, který bude mít především důvěru ministerstva, potažmo přímo ministra vnitra, kterému za výkon funkce také odpovídá. Stejně tak může mít toto řízení poradní funkci.

Naopak nepovažujeme za problematické, že dochází k politickým výměnám policejních prezidentů. Důvěru mezi ministrem vnitra a velitelem silového sboru považujeme za zásadní, a nemusí se nutně jednat o čistě objektivní důvody, pro které k výměnám dochází. Je však nutné sledovat okolnosti takových výměn, které by měly být ze strany politických aktérů přesvědčivě a nekontroverzně odůvodňovány.

Stejně tak nepovažuje za důležité vytvářet zákonnou úpravu vnitřního řízení a nastavení policie, a to s ohledem na to, že se jedná o hierarchicky řízený bezpečnostní sbor s principem subordinace.