Český báňský úřad

Český báňský úřad (ČBÚ) je institucí pověřenou dozorem nad hornickou činností, nakládáním s těžebním odpadem, zajišťováním bezpečnosti podzemních staveb a spojenými činnostmi. Dále instituce stanovuje dobývací prostory, vydává oprávnění k hornické činnosti a kontroluje řádný výkon těchto aktivit. S ohledem na toto své postavení se jedná o instituci, u které je třeba trvat na požadavku její nezávislosti, neboť je rozhodujícím orgánem v ekonomicky významné oblasti těžebního průmyslu.

Celkový počet nesplněných kritérií: 15 ze 40

Počet nesplněných kritérií, která doporučujeme splnit: 11

Potenciál pro zlepšení: 73%

Vzhledem k popsané roli ČBÚ doporučujeme zřízení kolektivního nejvyššího orgánu instituce. Kolektivní orgán je z povahy věci schopný lépe odolávat politickým tlakům a dalším vnějším vlivům, neboť je pro rozhodnutí či změnu směřování třeba přesvědčit více osob než jen jednu.

Doporučujeme zřídit kolektivní nejvyšší orgán.

Za předpokladu zřízení nejvyššího kolektivního orgánu doporučujeme, aby docházelo k jeho postupné obměně zakotvené na zákonné úrovni. Tak bude zajištěna kontinuita rozhodování a zároveň dojde k odstínění směřování instituce od politických turbulencí. Nemusí se nutně jednat o výměnu jednoho člena každý rok, periodicita však musí být rovnoměrná a dopředu daná.

Doporučujeme zákonem zřídit periodickou postupnou obměnu členů nejvyššího orgánu.

Pro zvýšení nezávislosti a mocenské parity je vhodné, aby byl nejvyšší kolektivní orgán obsazován více různými aktéry či institucemi. Tím dojde k vyvážení různých politických zájmů, čímž lze zabránit uzmutí úřadu pouze jednou částí politických sil. Lze zvažovat například rozdělení jmenování mezi komory Parlamentu, vládu a prezidenta republiky, či například některé profesní komory a akademickou obec.

Doporučujeme obsazovat kolektivní nejvyšší orgán více aktéry.

Jakkoliv je agenda ČBÚ veřejnosti spíše vzdálená, přesto považujeme za důležité, aby existovala možnost seznámit se s názory kandidátů na vedení instituce tak, aby byla posléze usnadněna jejich veřejná kontrola a aby veřejnost věděla, kam se má instituce pod jejich vedením ubírat. Proto doporučujeme, aby s kandidáty na vedení ČBÚ byla pořádána veřejná slyšení, kde tak bude možné učinit.

Doporučujeme, aby s kandidáty byla vedena veřejná slyšení.

Pokud dojde ke zřízení kolektivního řídícího orgánu, pak nepovažujeme za nutné po jednotlivých aktérech vyžadovat konání výběrových řízení na jejich kandidáta do nejvyššího orgánu. V případě obsazování členů více institucemi se totiž jedná o projev politického obsazování a výběrová řízení v takovém případě postrádají své opodstatnění. Jinými slovy, cílem výběrového řízení je nalézt objektivně nejvhodnějšího kandidáta a nedává dobrý smysl, aby se o takové objektivní hledání pokoušelo více aktérů než jeden. Do té doby je však nutné trvat na konání transparentních výběrových řízení, přičemž tento požadavek nesmí být bezobsažný. U konání výběrových řízení je nutné dbát na jejich parametry tak, aby je především bylo možné považovat za objektivní a transparentní. Výběrová řízení nesmějí být jen jednáním „na oko“, zástěrkou pro jmenování předem vybraného kandidáta. Proto je nutné, aby se do výběrového řízení mohli uchazeči přihlašovat volně, bez nutnosti nominace jiným aktérem. Dále je třeba, aby byla zveřejněna výzva obsahující jasná kritéria a požadavky výběrového řízení, a to nejméně tři týdny před jeho konáním. Stejně tak je nutné, aby byl zveřejněn i seznam členů komise, a ta byla složena z osob alespoň ze tří různých institucí, tak, aby byla zajištěna názorová a mocenská pluralita. O celém výběrovém řízení je pak nutné transparentně informovat, jakkoliv s přihlédnutím k osobním údajům uchazečů.

Do okamžiku zřízení kolektivního nejvyššího orgánu s pluralitním jmenováním doporučujeme konání transparentních výběrových řízení.