Český úřad zeměměřický a katastrální

Český úřad zeměměřičský a katastrální (ČÚZK) je institucí zabývající se správou katastru nemovitostí, zeměměřičstvím, mapovými díly a státní správou a kontrolou v těchto oblastech. Jakkoliv se jedná o agendu důležitou a ČÚZK jsou svěřeny i některé rozhodovací pravomoci ve zmíněných oblastech, převážná část činností instituce je administrativního charakteru. Z tohoto důvodu je v případě ČÚZK třeba spíše než na nezávislost dbát na jeho rozhodovací nestrannost.

Celkový počet nesplněných kritérií: 15 ze 40

Počet nesplněných kritérií, která doporučujeme splnit: 11

Potenciál pro zlepšení: 73%

S ohledem na výše uvedené navrhujeme zavést řízení instituce prostřednictvím kolektivního nejvyššího orgánu. Jedná se totiž o instituci, jejíž administrativní povaha nevyžaduje nadprůměrnou akceschopnost, či přímou osobní odpovědnost vládě. Zřízení kolektivního nejvyššího orgánu tak zvyšuje nezávislost instituce, která v jiných segmentech jeho působení nemusí být tolik vyžadována, čímž dojde k vhodnému vyvážení mezi nutností plnit nezávislé úkoly, a objektivním postupem instituce.

Doporučujeme zřídit kolektivní nejvyšší orgán.

Za předpokladu zřízení nejvyššího kolektivního orgánu doporučujeme, aby docházelo k jeho postupné obměně zakotvené na zákonné úrovni. Tak bude zajištěna kontinuita rozhodování a zároveň dojde k odstínění směřování instituce od politických turbulencí. Nemusí se nutně jednat o výměnu jednoho člena každý rok, periodicita však musí být rovnoměrná a dopředu daná.

Doporučujeme zákonem zřídit periodickou postupnou obměnu členů nejvyššího orgánu.

Pro zvýšení nezávislosti a mocenské parity je vhodné, aby byl nejvyšší kolektivní orgán obsazován více různými aktéry či institucemi. Tím dojde k vyvážení různých politických zájmů, čímž lze zabránit uzmutí úřadu pouze jednou částí politických sil. Lze zvažovat například rozdělení jmenování mezi komory Parlamentu, vládu a prezidenta republiky, či například některé profesní komory a akademickou obec.

Doporučujeme obsazovat kolektivní nejvyšší orgán více aktéry.

Ačkoliv je agenda ČÚZK spíše administrativního charakteru, stále se jedná o instituci, s kterou občané přicházejí do kontaktu, jakkoliv nejčastěji „přes přepážku“, či na pobočce. I tak považujeme za vhodné, aby bylo s kandidáty na členství v nejvyšším orgánu vedeno veřejné slyšení tak, aby bylo možné seznat, jak tito k vedení úřadu přistupují.

Doporučujeme, aby s kandidáty byla vedena veřejná slyšení.

Pokud dojde ke zřízení kolektivního řídícího orgánu, pak nepovažujeme za nutné po jednotlivých aktérech vyžadovat konání výběrových řízení na jejich kandidáta do nejvyššího orgánu. V případě obsazování členů více institucemi se totiž jedná o projev politického obsazování a výběrová řízení v takovém případě postrádají své opodstatnění. Jinými slovy, cílem výběrového řízení je nalézt objektivně nejvhodnějšího kandidáta. Nedává dobrý smysl, aby se o takové objektivní hledání pokoušelo více aktérů než jeden. Do té doby je však nutné trvat na konání transparentních výběrových řízení, přičemž tento požadavek nesmí být bezobsažný. U konání výběrových řízení je nutné dbát na jejich parametry tak, aby je především bylo možné považovat za objektivní a transparentní. Výběrová řízení nesmějí být jen jednáním „na oko“, zástěrkou pro jmenování předem vybraného kandidáta. Proto je nutné, aby se do výběrového řízení mohli uchazeči přihlašovat volně, bez nutnosti nominace jiným aktérem. Dále je třeba, aby byla zveřejněna výzva obsahující jasná kritéria a požadavky výběrového řízení, a to nejméně tři týdny před jeho konáním. Stejně tak je nutné, aby byl zveřejněn i seznam členů komise, který je snadno dohledatelný, a ta byla složena z osob alespoň ze tří různých institucí, tak, aby byla zajištěna názorová a mocenská pluralita. O celém výběrovém řízení je pak nutné transparentně informovat, jakkoliv s přihlédnutím k osobním údajům uchazečů.

Do okamžiku zřízení kolektivního nejvyššího orgánu s pluralitním jmenováním doporučujeme konání transparentních výběrových řízení.