Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) je institucí, jejímž úkolem je dohlížet na řádné nakládání s osobními údaji, a to jak z hlediska jejich zpracování, tak z hlediska jejich využívání. Druhou důležitou oblastí činnosti ÚOOÚ pak představuje agenda svobodného přístupu k informacím, ve kterém tato instituce vykonává roli nadřízeného, přezkumného a nečinnostního orgánu. Mimo to je ÚOOÚ svěřena řada dílčích pravomocí v oblasti správní, trestní či administrativní agendy v oblasti osobních údajů. S ohledem na tuto svou pozici je ÚOOÚ institucí, u níž je požadavek na její nezávislost opodstatněný a nezbytný, jelikož agendy, které vykonává, představují objektivní výkon státní správy, a nikoliv akty vládnutí.
Celkový počet nesplněných kritérií: 17 ze 40
Počet nesplněných kritérií, která doporučujeme splnit: 14
Potenciál pro zlepšení: 82%
S ohledem na popsané postavení tak doporučujeme zamezit významnému vlivu na směřování úřadu ze strany mocenských aktérů prostřednictvím zřízení kolektivního nejvyššího orgánu. Kolektivní orgán je totiž z povahy věci obtížnější ovlivnit, neboť je třeba přesvědčit či vytvářet nátlak na více osob než pouze jednu.
Doporučujeme zřídit kolektivní nejvyšší orgán.
Dále doporučujeme, aby byl takový nejvyšší kolektivní orgán obsazován postupně. Nemusí se jednat o výměnu jednoho člena ročně, periodicita obměny by však měla zajišťovat stabilitu rozhodovací praxe, tak aby nemohlo dojít k výměně celého vedení ÚOOÚ naráz.
Doporučujeme postupnou obměnu kolektivního orgánu.
Pro zachování nezávislosti je vhodné, aby byl kolektivní nejvyšší orgán obsazován více různými aktéry či institucemi. Tím dojde k vyvážení různých politických zájmů, čímž lze zabránit uzmutí úřadu pouze jednou částí politických sil. Lze zvažovat například rozdělení jmenování mezi komory Parlamentu, vládu a prezidenta republiky, či například některé profesní komory a akademickou obec. V současnosti platí, že jsou místopředsedové ÚOOÚ obsazování Senátem Parlamentu České republiky. Za předpokladu zřízení kolektivního nejvyššího orgánu pak doporučujeme sloučení tohoto prvku ve jmenovacím procesu kolektivního orgánu.
Doporučujeme obsazovat nejvyšší kolektivní orgán více aktéry.
Pokud vznikne kolektivní nejvyšší orgán s pluralitním mechanismem jmenování, pak není nutné po jednotlivých aktérech vyžadovat konání výběrových řízení na jejich kandidáta do nejvyššího orgánu. V případě obsazování členů více institucemi se totiž jedná o projev politického obsazování a výběrová řízení v takovém případě postrádají své opodstatnění. Jinými slovy, cílem výběrového řízení je nalézt objektivně nejvhodnějšího kandidáta, a nedává dobrý smysl, aby se o takové objektivní hledání pokoušelo více aktérů než jeden. Pokud však k rozložení jmenovacích pravomocí nedojde, pak jsou výběrová řízení nutností, což platí i do doby, než se podaří toto rozložení zavést. Ruku v ruce s tímto politickým jmenovacím procesem však jde požadavek na transparentnost takového procesu, kdy je vždy nutné, aby byl výběr odůvodněný, a z hlediska občanské společnosti kontrolovatelný a pochopitelný.
Při obsazování nejvyššího orgánu jedinou institucí doporučujeme výběrová řízení.
Požadavek na konání výběrových řízení však nemůže být bezobsažný. U konání výběrových řízení je nutné dbát na jejich parametry, tak aby je především bylo možné považovat za objektivní a transparentní. Výběrová řízení nesmějí být jen jednáním „na oko“, zástěrkou pro jmenování předem vybraného kandidáta. Proto je nutné, aby se do výběrového řízení mohli uchazeči přihlašovat volně, bez nutnosti nominace jiným aktérem. Dále je třeba, aby byla zveřejněna výzva obsahující jasná kritéria a požadavky výběrového řízení, a to nejméně tři týdny před jeho konáním. Stejně tak je nutné, aby byl zveřejněn i seznam členů komise, a ta byla složena z osob alespoň ze tří různých institucí, tak aby byla zajištěna názorová a mocenská pluralita. O celém výběrovém řízení je pak nutné transparentně informovat, jakkoliv s přihlédnutím k osobním údajům uchazečů.
Doporučujeme, aby byla případná výběrová řízení opravdovými, transparentními výběrovými řízeními.
S ohledem na agendu instituce doporučujeme, aby s uchazeči o funkci byla pořádána veřejná slyšení, tak aby se veřejnost mohla seznámit s jejich názory na roli a směřování instituce. Takové slyšení může probíhat i dálkově, kupříkladu ze zasedání výběrové komise, či z jednání výboru například poslanecké sněmovny, nebo obdobným způsobem.
Doporučujeme, aby s kandidáty byla vedena veřejná slyšení.
Pokud nedojde ke sjednocení vedení instituce do kolektivního řídícího orgánu, pak doporučujeme alespoň rámcově vymezit postavení dosavadních místopředsedů na zákonné úrovni, tak, aby byly zřejmé jejich základní pravomoci a role.
Doporučujeme rámcově vymezit zákonem postavení dosavadních místopředsedů.
Děláme svou práci, protože nám není jedno, jak česká společnost vypadá a funguje. Pokud vám to také není jedno, přispějte nám. Budeme bojovat i za vás.
