Úřad průmyslového vlastnictví

Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) je institucí zabývající se ochranou průmyslového vlastnictví. Jeho úkolem je zejména poskytovat ochranu patentům, vynálezům, užitným vzorům či ochranným známkám, a vést jejich rejstříky a evidence. Dále zejména rozhoduje spory o průmyslové vlastnictví. S ohledem na toto své postavení regulátora ekonomicky významného odvětví je třeba dbát na požadavek jeho nezávislosti.

Celkový počet nesplněných kritérií: 17 ze 40

Počet nesplněných kritérií, která doporučujeme splnit: 13

Potenciál pro zlepšení: 76%

S ohledem na uvedené doporučujeme zřízení kolektivního nejvyššího orgánu namísto monokratického předsedy. Kolektivní orgán je z povahy věci odolnější vůči vnějším tlakům a vlivům, neboť je pro změnu směřování instituce třeba přesvědčit více osob než jen jednu. Pokud by takový kolektivní orgán měl mít specifické členy jako například místopředsedy, pak doporučujeme alespoň rámcově upravit jejich pravomoci v zákoně.

Doporučujeme zřídit kolektivní nejvyšší orgán s jasně vymezenou rolí a pravomocemi jeho členů.

Pro zachování kontinuity rozhodování a jeho oproštění od prudkých politických změn doporučujeme, aby k výměně členů nejvyššího orgánu docházelo postupně, v pravidelných, zákonem určených intervalech. Nemusí se nutně jednat o výměnu jednoho člena každý rok, periodicita však musí být rovnoměrná a dopředu daná.

Doporučujeme zákonem zřídit periodickou postupnou obměnu členů nejvyššího orgánu.

Pro zvýšení nezávislosti a mocenské parity je vhodné, aby byl nejvyšší kolektivní orgán obsazován více různými aktéry či institucemi. Tím dojde k vyvážení různých politických zájmů, čímž lze zabránit uzmutí úřadu pouze jednou částí politických sil. Lze zvažovat například rozdělení jmenování mezi komory Parlamentu, vládu a prezidenta republiky, či například některé profesní komory a akademickou obec.

Doporučujeme obsazovat kolektivní nejvyšší orgán více aktéry.

S ohledem na agendu instituce doporučujeme, aby s uchazeči o funkci byla pořádána veřejná slyšení, tak aby se veřejnost mohla seznámit s jejich názory na roli a směřování instituce. Takové slyšení může probíhat i dálkově, kupříkladu ze zasedání výběrové komise, či z jednání výboru například poslanecké sněmovny, nebo obdobným způsobem.

Doporučujeme, aby s kandidáty byla vedena veřejná slyšení.

V současnosti se na pozici předsedy instituce koná výběrové řízení, které však nesplňuje požadavky na transparentnost. Pokud dojde ke zřízení kolektivního řídícího orgánu, pak nepovažujeme za nutné po jednotlivých aktérech vyžadovat konání výběrových řízení na jejich kandidáta do nejvyššího orgánu. V případě obsazování členů více institucemi se totiž jedná o projev politického obsazování, a výběrová řízení v takovém případě postrádají své opodstatnění. Jinými slovy, cílem výběrového řízení je nalézt objektivně nejvhodnějšího kandidáta, a nedává dobrý smysl, aby se o takové objektivní hledání pokoušelo více aktérů než jeden. Do té doby je však nutné trvat na konání transparentních výběrových řízení, přičemž tento požadavek nesmí být bezobsažný. U konání výběrových řízení je nutné dbát na jejich parametry, tak aby je především bylo možné považovat za objektivní a transparentní. Výběrová řízení nesmějí být jen jednáním „na oko“, zástěrkou pro jmenování předem vybraného kandidáta. Proto je nutné, aby se do výběrového řízení mohli uchazeči přihlašovat volně, bez nutnosti nominace jiným aktérem. Dále je třeba, aby byla zveřejněna výzva obsahující jasná kritéria a požadavky výběrového řízení, a to nejméně tři týdny před jeho konáním. Stejně tak je nutné, aby byl zveřejněn i seznam členů komise, a ta byla složena z osob alespoň ze tří různých institucí, aby byla zajištěna názorová a mocenská pluralita. O celém výběrovém řízení je pak nutné transparentně informovat, jakkoliv s přihlédnutím k osobním údajům uchazečů.

Do okamžiku zřízení kolektivního nejvyššího orgánu s pluralitním jmenováním doporučujeme konání transparentních výběrových řízení.

Pokud nedojde ke zřízení nejvyššího kolektivního orgánu, pak doporučujeme na zákonné úrovni upravit postavení, pravomoci a role místopředsedů instituce. Tím dojde alespoň k částečné stratifikaci moci v instituci a tím ke zvýšení její nezávislosti.