Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) je institucí, jejímž úkolem je zajistit fungování trhu v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Jeho druhou velkou oblastí působnosti je pak kontrola zadávání veřejných zakázek a koncesí. Mimo to se ÚOHS zabývá i významnou tržní silou, veřejnou podporou či přístupem k dopravní infrastruktuře. Za účelem naplňování těchto úkolů je nadán celou řadou pravomocí, včetně možnosti ukládat pokuty a zakazovat uzavření smluv. ÚOHS je institucí, jejíž postavení a pravomoci, zejména v oblasti veřejných zakázek, vyžadují velmi vysokou míru její nezávislosti a odolnosti vůči politickým tlakům a vlivům, neboť nezřídka kontroluje a pokutuje právě politicky exponované instituce a úřady.
Celkový počet nesplněných kritérií: 11 ze 40
Počet nesplněných kritérií, která doporučujeme splnit: 8
Potenciál pro zlepšení: 73%
S ohledem na významné postavení ÚOHS a jeho široká oprávnění tak doporučujeme zajistit rozhodovací praxi proti vlivu jediné osoby ve vedení úřadu. Toho lze docílit zavedením kolektivního orgánu namísto současného monokratického předsedy, neboť pluralita členů z povahy věci zvyšuje nezávislost instituce. S ohledem na požadavek rychlosti a akceschopnosti rozhodování v zakázkovém řízení však lze zvážit i rozdělení pravomocí např. na rozhodování v nezávislých senátech a předsedu řídicího úřad po organizační, administrativní stránce.
Doporučujeme zvážit zřízení kolektivního orgánu či kolektivního rozhodování.
Za předpokladu zřízení kolektivního nejvyššího orgánu je třeba zajistit, aby k jeho obměně docházelo postupně. Tento požadavek musí být zakotven na zákonné úrovni, tak aby nemohlo docházet k plošným obměnám jeho členů, a byla tak zajištěna stabilita proti politickým turbulencím. Frekvence obměny je na zvážení, nemusí se nutně jednat o jednoho člena ročně, avšak měla by být zachována rovnoměrnost a periodicita obměny.
Doporučujeme postupnou obměnu kolektivního nejvyššího orgánu.
Za předpokladu zřízení kolektivního nejvyššího orgánu je vhodné zajistit, aby byl takový orgán obsazován více různými institucemi či aktéry. Lze zvažovat například rozdělení jmenování mezi komory Parlamentu, vládu a prezidenta republiky, či například některé profesní komory a akademickou obec. Takové rozdělení zajistí, že mocenské ovládnutí jediné složky státní moci neumožní obsadit celý nejvyšší orgán v souladu s touto změnou, čímž bude zajištěna tolik potřebná stabilita a předvídatelnost nejen v zakázkovém prostředí.
Doporučujeme obsazovat kolektivní nejvyšší orgán více aktéry.
Pokud vznikne kolektivní nejvyšší orgán s pluralitním mechanismem jmenování, pak není nutné po jednotlivých aktérech vyžadovat konání výběrových řízení na jejich kandidáta do nejvyššího orgánu, jakkoliv i ta představují legitimní způsob výběru vedení. V případě obsazování členů více institucemi se totiž jedná o projev politického obsazování a výběrová řízení v takovém případě postrádají své opodstatnění. Jinými slovy, cílem výběrového řízení je nalézt objektivně nejvhodnějšího kandidáta, a nedává dobrý smysl, aby se o takové objektivní hledání pokoušelo více aktérů než jeden. Pokud však k rozložení jmenovacích pravomocí nedojde, pak jsou výběrová řízení nutností, což platí i do doby, než se podaří toto rozložení zavést. Ruku v ruce s tímto politickým jmenovacím procesem však jde požadavek na transparentnost takového procesu, kdy je vždy nutné, aby byl výběr odůvodněný, a z hlediska občanské společnosti kontrolovatelný a pochopitelný.
Při obsazování nejvyššího orgánu jedinou institucí doporučujeme výběrová řízení.
Požadavek na konání výběrových řízení však nemůže být bezobsažný. U konání výběrových řízení je nutné dbát na jejich parametry, tak aby je především bylo možné považovat za objektivní a transparentní. Výběrová řízení nesmějí být jen jednáním „na oko“, zástěrkou pro jmenování předem vybraného kandidáta. Proto je nutné, aby se do výběrového řízení mohli uchazeči přihlašovat volně, bez nutnosti nominace jiným aktérem. Dále je třeba, aby byla zveřejněna výzva obsahující jasná kritéria a požadavky výběrového řízení, a to nejméně tři týdny před jeho konáním. Stejně tak je nutné, aby byl zveřejněn i seznam členů komise, a ta byla složena z osob alespoň ze tří různých institucí, tak aby byla zajištěna názorová a mocenská pluralita. O celém výběrovém řízení je pak nutné transparentně informovat, jakkoliv s přihlédnutím k osobním údajům uchazečů.
Doporučujeme, aby byla případná výběrová řízení opravdovými, transparentními výběrovými řízeními.
S ohledem na agendu ÚOHS je vhodné, aby byla veřejnost seznámena s tím, jak členové jeho nejvyššího orgánu vnímají nejen tržní situaci, a jak k ní přistupují. Proto by měla být pořádána veřejná slyšení s uchazeči o funkci, tak aby se veřejnost mohla dozvědět o jejich názorech. Takové slyšení může probíhat i dálkově, kupříkladu ze zasedání výběrové komise, či z jednání výboru například poslanecké sněmovny, nebo obdobným způsobem.
Doporučujeme, aby s kandidáty byla vedena veřejná slyšení.
Děláme svou práci, protože nám není jedno, jak česká společnost vypadá a funguje. Pokud vám to také není jedno, přispějte nám. Budeme bojovat i za vás.
