Správa státních hmotných rezerv

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) je institucí činnou v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy a správy hmotných rezerv státu. S ohledem na to je její postavení specifické. Na jedné straně musí jednat v úzké koordinaci s vládou a podle jejích pokynů, neboť vláda řídí stát v krizových situacích. Na druhou stranu je nutné zajistit její funkční nezávislost v ekonomických záležitostech, především v detailech nákupů zásob.

Celkový počet nesplněných kritérií: 18 ze 40

Počet nesplněných kritérií, která doporučujeme splnit: 10

Potenciál pro zlepšení: 56%

S ohledem na výše uvedené považujeme za vhodné zřízení kolektivního nejvyššího orgánu instituce, avšak při zachování jeho zprostředkované podřízenosti vládě. Tento požadavek je kompromisním řešením, kdy jsou formální úkoly pro SSHR v pořádku a žádoucí, avšak pro ohnutí agendy úřadu, například v podobě nákupů od konkrétního dodavatele, už by bylo nutné neformálně přesvědčit více členů nejvyššího orgánu, což je z povahy věci vždy složitější než přesvědčovat monokratického ředitele.

Doporučujeme zřídit kolektivní nejvyšší orgán.

Za předpokladu zřízení nejvyššího kolektivního orgánu doporučujeme, aby docházelo k jeho postupné obměně zakotvené na zákonné úrovni. Tak bude zajištěna kontinuita rozhodování, a zároveň dojde k odstínění směřování instituce od politických turbulencí. Nemusí se nutně jednat o výměnu jednoho člena každý rok, periodicita však musí být rovnoměrná a dopředu daná. Styk mezi členy nejvyššího orgánu a politiky má být na formální, hierarchické úrovni, nikoliv na úrovni osobní důvěry, čemuž tento mechanismus plně vyhovuje.

Doporučujeme zákonem zřídit periodickou postupnou obměnu členů nejvyššího orgánu.

Vzhledem ke své roli je legitimním požadavek na relativně snadné jmenování vhodných kandidátů a odvolávání nevhodných či neschopných členů nejvyššího orgánu SSHR. S ohledem na jeho strategickou významnost však máme za to, že je vhodná lehká stratifikace jmenovacího i odvolávacího procesu, například prostřednictvím zapojení příslušného výboru poslanecké sněmovny, avšak bez blokačního oprávnění. Jednalo by se tak pouze o projednání, způsobilé odhalit případné pochybnosti o důvodnosti odvolání, či o odůvodněnosti jmenování konkrétního kandidáta.

Doporučujeme do jmenování a odvolávání členů nejvyššího orgánu zapojit příslušný výbor poslanecké sněmovny.

Pokud dojde ke zřízení kolektivního řídícího orgánu, pak nepovažujeme za nutné po jednotlivých aktérech vyžadovat konání výběrových řízení na jejich kandidáta do nejvyššího orgánu. V případě obsazování členů více institucemi se totiž jedná o projev politického obsazování, a výběrová řízení v takovém případě postrádají své opodstatnění. Jinými slovy, cílem výběrového řízení je nalézt objektivně nejvhodnějšího kandidáta, a nedává dobrý smysl, aby se o takové objektivní hledání pokoušelo více aktérů než jeden. Do té doby je však nutné trvat na konání transparentních výběrových řízení, přičemž tento požadavek nesmí být bezobsažný. U konání výběrových řízení je nutné dbát na jejich parametry, tak aby je především bylo možné považovat za objektivní a transparentní. Výběrová řízení nesmějí být jen jednáním „na oko“, zástěrkou pro jmenování předem vybraného kandidáta. Proto je nutné, aby se do výběrového řízení mohli uchazeči přihlašovat volně, bez nutnosti nominace jiným aktérem. Dále je třeba, aby byla zveřejněna výzva obsahující jasná kritéria a požadavky výběrového řízení, a to nejméně tři týdny před jeho konáním. Stejně tak je nutné, aby byl zveřejněn i seznam členů komise, a ta byla složena z osob alespoň ze tří různých institucí, tak, aby byla zajištěna názorová a mocenská pluralita. O celém výběrovém řízení je pak nutné transparentně informovat, jakkoliv s přihlédnutím k osobním údajům uchazečů.

Do okamžiku zřízení kolektivního nejvyššího orgánu s pluralitním jmenováním doporučujeme konání transparentních výběrových řízení.

I přes administrativní agendu instituce máme za to, že je vhodné s kandidáty do jejího nejvyššího úřadu vést veřejná slyšení, tak aby se veřejnost mohla přesvědčit o objektivitě a schopnostech kandidátů, a následně byla usnadněna jejich veřejná kontrola.

Doporučujeme s kandidáty vést veřejná slyšení.

Pravomoci místopředsedů a dalších členů nejvyššího vedení SSHR jsou v současnosti upraveny pouze vnitřními předpisy. S ohledem na strategický význam této instituce považujeme za vhodné, aby byly tyto pravomoci a povinnosti alespoň rámcově vymezeny na zákonné úrovni.

Doporučujeme základně vymezit pravomoci místopředsedů a dalších členů nejvyššího orgánu na zákonné úrovni.